Přístroj na stanovení dynamiky průniku kapalin do listu papíru (Penetration Dynamics Analyser) využívá ultrazvukové vlnění pro určení rychlosti nasákávání povrchu, respektive průsaku do listu papíru.

Dá se využít s vhodným doplňkovým modulem pro vyhodnocení interakcí jak s vodou a vodnými roztoky, tak i s vysoce viskózními kapalinami (nátěrovými směsmi, klížidly apod.).

Software umožňuje hodnocení požadovaných parametrů dle způsobu dlašího zpracování.

Zjednodušená verze pro stanovení zaklížení povrchového i do hmoty, opět na principu průniku ultrazvuku.

Doporučuje se zejména pro výrobce klížidel a pro ty, kteří častěji mění stupeň zaklížení výrobků a potřebují je trvale sledovat.

Způsob vyhodnocení umožňuje získat i výsledky korelovatelné s klasickou metodou dle Cobba.

Přístroj na stanovení měkkosti a dalších užitných vlastností tissuepapírů a výrobků z nich (Tissue Softness Analyser). Zatím ojedinělý přístroj na světovém trhu.

 Pro hodnocení měkkosti využívá unikátní akustickou metodu. S patřičným nástavcem měří dle DIN i pevnost papíru v průniku trnem.

Přístroj na stanovení náboje suspenzí (Charge Analysing System)  pomáhá při optimalizaci a kontrole účinků pomocných papírenských prostředků a při nastavení optimálního náboje suspenze (isoelektrického bodu)

Přístroj na stanovení rychlosti usazování nežádoucích látek v systému (Deposit Control System) se využívá  zejména pro kontrolu usazování biologických usazenin (slizů apod.) a dalších nežádoucích látek.

Pracuje přímo v napojení na systém papíroviny. Tím se získávají vysoce relevantní údaje.

kliknutím na obrázek se grafy otevřou v novém okně

Přístroj na stanovení rozměrové stálosti pod napětím (Wet Stretch Dynamics Analyser) nachází uplatnění zejména tam, kde papíry a lepenky jsou při dalším zpracování vystaveny navlhčení (vodou i jinými látkami) a vysušení, jako je tomu například u ofsetového tisku, etiket nebo u impregnací.

Přístroj na stanovení povrchového náboje částic (Fiber Potential Analyser) měří povrchový náboj částic tzv. zeta-potenciál. Využívá se při vývoji a optimalizaci působení pomocných prostředků, zejména retenčních a odvodňovacích.